středa 20. srpna 2014

Postýlka jako kino

Po návratu z porodnice na mě a na Jonáška čekala kromě rodiny také postýlka MiMi. Že to není obyčejný kus nábytku, se přesvědčuji každý den!

Z porodnice jsme odcházeli pátý den po porodu. Už tam jsme měli praktické průhledné vozíčky, takže jsme na podobnou postýlku byli zvyklí už od počátku, ale MiMi překonala naše očekávání. Jonášek má totiž novorozeneckou žloutenku, na kterou je nejlepší lék co nejvíce denního světla. Vlastně až doma mi došlo, jak neuvěřitelně praktická z tohoto pohledu MiMi je. S postýlkou zajedu těsně k oknu, můžu ji natočit, naklonit, podle toho jak se Jonášek nebo sluníčko otočí. A vanička je průhledná, takže Jonášek se opravdu může „opalovat“ na sluníčku ze všech stran.


MiMi a monitor dechu
Postýlku MiMi jsem si povlékla prostěradlem (dvakrát otočeným, plenkou), doplnila monitorem dechu a samozřejmě modrými dečkami. Co se týče monitoru dechu, rozhodla jsem se pro něj také až v porodnici po Jonáškových výpadcích při dýchání. Sice je podle vyšetření zdravý, ale znáte to. Jistota je jistota. Do MiMi zapadne jako ulitý. Podložka monitoru dechu se přesně vejde po matraci a ovládací panýlek mám zavěšený u hlavy Jonáška na rukojeti postýlky.




Nemůžeme se vynadívat
Šikovné je také výškové nastavení postýlky. Když potřebuji najet ke gauči, postýlku si jednoduše zvýším. Dá se také naklonit, což nám v porodnici doporučovali. Na Jonáška tak pořád vidím. Jednak ho můžu kontrolovat a taky se na něj dívat jak v kině – na ty ksichtíky a grimasy, co začíná předvádět. To je teď největší zábava pro naši budoucí školačku Elišku. Dokáže u něj sedět hodiny, hladí ho a pozoruje. MiMi je natolik stabilní, že nemám vůbec strach, když se o ní Eliška opírá nebo s ní manipuluje. Je to malá velká pomocnice, vidím na ní, že se cítí pyšně jako právoplatná ošetřovatelka a velká ségra!




pondělí 11. srpna 2014

První týden s námi

Jmenuji se Jana a do naší rodiny nedávno přibyl nový člen – miminko Jonášek. Jonášek má dva starší sourozence, velkého bráchu Péťu, kterému je už 13 let a šestiletou sestřičku Elišku.
Miminko jsme plánovali a všichni se na něj moc těšili. Třetí těhotenství mi sice dalo zabrat, obzvlášť finále v letních vedrech. K tomu mi Jonášek na poslední chvíli přidělal velkou starost. V bříšku mi vehementně skotačil prakticky celých devět měsíců, ale tři neděle před termínem porodu se najednou otočil hlavou nahoru! Týden jsem se děsila porodu koncem pánevním, ale nakonec si dal říct a stočil se zpátky do normální polohy.

Jonáš je tady

Při další kontrole pan doktor shledal, že nic nebrání, aby se podíval na svět, píchl mi vak s plodovou vodou a já mohla rodit. Porod byl krátký, ale opravdu intenzivní. Výsledek ovšem stál za to! Nejkrásnější miminko na světě! Narodil se nám sice o 11 dní dříve, ale míry měl víc než vyzrálé – 3,54 kg a 50 cm.
Ještě nás Jonášek krátce po porodu trochu pozlobil, že na dva krátké okamžiky přestal dýchat. Naštěstí to byla běžná komplikace. Podrobné vyšetření neukázalo žádné onemocnění a tyto „výpadky“ se pak už neopakovaly.



Tajemství proutěného košíku
Přiznám se, že jsem trochu „pověrčivá“, takže jsem toho před narozením nechtěla moc chystat. Bála jsem se, aby se narodil zdravý. Ze zkušeností také vím, že spousta předem nachystaných věcí pak nejsou k ničemu.
Ještě před porodem jsem měla v plánu půjčit si postýlku MiMi, o které jsem věděla od kamarádky. Bydlíme totiž v patrovém rodinném domě – nahoře budeme mít v ložnici pro Jonáška klasickou postýlku, ale dole v kuchyni a obýváku ho přes den také potřebuji někam umístit. Obě moje starší děti jsem měla v romantickém proutěném košíku na kolečkách, který ovšem už skončil na hromadě na podpal. Byl už starý a tak se s ním nejezdilo úplně pohodlně. Kupovat nový košík mi přišlo jako nesmysl, na těch pár měsíců by to byly vyhozené peníze.  Takže volba padla na postýlku MiMi. Tuhle postýlky si mohu půjčit, nemusím se o nic starat a pak ji zase vrátím a nebude se mi doma válet nepotřebný kus nábytku.



Půjčení MiMi snadno a rychle

Bylo to opravdu překvapivě snadné – ještě v porodnici jsem zavolala na infolinku, postýlku objednala – samozřejmě v modré barvě. Tatínek Jonáška pro ni dojel přímo do Slaného, nemáme to tak daleko, a do našeho S-Maxe se pohodlně vešla. Na druhý den po objednání už jsme měli postýlku doma a tatínek si pochvaloval, že je mohutná, pevná a stabilní. Má totiž o ten malinký uzlíček strach a postýlka MiMi mu připadala na první pohled jako bezpečné místo.